DRUHÉ ROKOKO

 Papírový střih obdržíte včetně základního popisu postupu šití a rad při výrobě

MÍRY POTŘEBNÉ PRO RUČNÍ KONSTRUKCI STŘIHU:

• výška postavy - od temene hlavy po chodidlo (zem)
• obvod hrudi - nad prsy
• obvod hrudi přes prsní vrcholky
• obvod hrudi -pod prsy
• konfekční velikost podprsenky
• délka zad - od 7 obratle na krku po pas (TĚLOMĚRNÁ PÁSKA)
• šíře zad - MEZI SVISLÝMI PAŽEMI (od rýhy v podpaží přes lopatky po rýhu zad v podlaží)
• šíře 1 ramene - od krku po kloub ramene (ramenní šev na tričku)
• obvod pasu - v nejužším místě trupu (TĚLOMĚRNÁ PÁSKA)
• obvod sedu - po obvodu pánve přes vystoupliny hýždí
• boční hloubka sedu - od pasu (TĚLOMĚRNÁ PÁSKA) po pevnou podložku (v sedě)
• 
  
  • SPOTŘEBA LÁTKY šíře 140 cm :
  • 1 x délka oděvu..

 r. 1860 velká krinolína, otevřené šaty

1. svrchní otevřená sukně
2. spodnička s výztuhou
3. krinolína s kosticemi
4. členěný tuhý živůtek s rukávy s krajkovými kanýry

Úzký rukáv kopíruje tvar ruky a těstě nad lokty se rozšiřuje a je doplněn krajkami. Pas živůtku se zvýšil lehce nad přirozenou linii a v přední části je prodloužen do špice a tím se opticky zúžil pas.

Sukni podpírá konstrukce z nejrůznějších materiálů až se ustálila do podoby „klece“ z obručí ocelového drátu spojovaných tkanicemi. Tato konstrukce umožňovala vytvoření libovolné šíře sukně

Zpočátku skládaná či nabíraná sukně po celé šíři stejně je později sešívaná z dílů a  tvarově se tvarování posouvá do zadní části. Podle toho se změnila i krinolína, která ke konci nebyla ze všech stran stejná, ale v zadní části protáhlejší.

Celé 19. století důsledně rozděluje modely určené k jednotlivým částem dne a zůzným příležitostem (ranní nedbalky, dopolední vycházkový oděv, domácí oděv, odpolední vycházkový oděv, banketové šaty a velká večerní róba). Etiketa stanovuje v jakém oděvu se přijímají rodinné návštěvy, nejbližší přátelé či formální návštěvy, jak musí být oblečená žena  podle svého věku a postavení, nebo v období smutku. Zatímco večerní šaty odhalovaly dekolt, denní šaty byly zapnuté až těsně ke krku.

díly:

živůtek

kabátek

sukně

1. členěný tuhý živůtek s rukávy kopírujícími tvar ruky. Pas živůtku se zvýšil lehce nad přirozenou linii a v přední části je prodloužen do špice a tím se opticky zúžil pas.

Sukni podpírá tuhá spodnička

Celé 19. století důsledně rozděluje modely určené k jednotlivým částem dne a zůzným příležitostem (ranní nedbalky, dopolední vycházkový oděv, domácí oděv, odpolední vycházkový oděv, banketové šaty a velká večerní róba). Etiketa stanovuje v jakém oděvu se přijímají rodinné návštěvy, nejbližší přátelé či formální návštěvy, jak musí být oblečená žena  podle svého věku a postavení, nebo v období smutku. Zatímco večerní šaty odhalovaly dekolt, denní šaty byly zapnuté až těsně ke krku.

Jako vhodné materiály na ponožky a podkolenky / nadkolenky doporučuji podle využití: 

* úplety, bambus, flís.

* pro sportovní využití je vhodný i neopren a sofshell.

* historické: silnější hedvábí, plátna

Míry potřebné ke konstrukci střihu:

výška postavy

konfekční velikost obuvi

výška ponožky / podkolenky / nadkolenky

výška kolena od země

obvod stehna v nejširším místě

obvod kolem kolena obvod lýtka v nejširším bodě

obvod nad kotníky

délka chodidla

obvod prozutí

obvod přes nárt

šířka chodidla (na obvodu nártu)

obvod přes prsty

šířka chodidla pod prsty

délka chodidla

délka nártu

 r. 1860 velká krinolína, dvouvrstvé šaty

1. svrchní kratší sukně
2. spodnička s výztuhou
3. krinolína s kosticemi
4. členěný tuhý živůtek s rukávy
7. Nabíraný balonkový rukáv zvýrazňuje tvar ruky  Pas živůtku se zvýšil lehce nad přirozenou linii a v přední části je prodloužen do špice a tím se opticky zúžil pas.

Sukni podpírá konstrukce z nejrůznějších materiálů až se ustálila do podoby „klece“ z obručí ocelového drátu spojovaných tkanicemi. Tato konstrukce umožňovala vytvoření libovolné šíře sukně

Zpočátku skládaná či nabíraná sukně po celé šíři stejně je později sešívaná z dílů a  postupně se tvarování posouvá do zadní části. Podle toho se změnila i krinolína, která ke konci nebyla ze všech stran stejná, ale v zadní části protáhlejší.

Celé 19. století důsledně rozděluje modely určené k jednotlivým částem dne a zůzným příležitostem (ranní nedbalky, dopolední vycházkový oděv, domácí oděv, odpolední vycházkový oděv, banketové šaty a velká večerní róba). Etiketa stanovuje v jakém oděvu se přijímají rodinné návštěvy, nejbližší přátelé či formální návštěvy, jak musí být oblečená žena  podle svého věku a postavení, nebo v období smutku. Zatímco večerní šaty odhalovaly dekolt, denní šaty byly zapnuté až těsně ke krku.

1. díly:

2. živůtek

3. sukně

4. spodnička

5. spodní kalhoty do půli lýtka
   

   • 
     

Úzký rukáv kopíruje tvar ruky a těstě nad lokty se rozšiřuje a je doplněn krajkami. Pas živůtku se zvýšil lehce nad přirozenou linii a v přední části je prodloužen do špice a tím se opticky zúžil pas.

Sukni podpírá konstrukce z nejrůznějších materiálů až se ustálila do podoby „klece“ z obručí ocelového drátu spojovaných tkanicemi. Tato konstrukce umožňovala vytvoření libovolné šíře sukně

Zpočátku skládaná či nabíraná sukně po celé šíři stejně je později sešívaná z dílů a  tvarově se tvarování posouvá do zadní části. Podle toho se změnila i krinolína, která ke konci nebyla ze všech stran stejná, ale v zadní části protáhlejší.

Celé 19. století důsledně rozděluje modely určené k jednotlivým částem dne a zůzným příležitostem (ranní nedbalky, dopolední vycházkový oděv, domácí oděv, odpolední vycházkový oděv, banketové šaty a velká večerní róba). Etiketa stanovuje v jakém oděvu se přijímají rodinné návštěvy, nejbližší přátelé či formální návštěvy, jak musí být oblečená žena  podle svého věku a postavení, nebo v období smutku. Zatímco večerní šaty odhalovaly dekolt, denní šaty byly zapnuté až těsně ke krku.

Historický střih živůtku vycházející z dobových pramenů

Papírový střih obdržíte včetně základního

popisu postupu šití a rad při výrobě.

Papírový střih obdržíte včetně základního popisu postupu šití a rad při výrobě

 způsob měření tělesných rozměrů pro konstrukce střihů:

• obvod pasu - v nejužším místě trupu
• obvod sedu - po obvodu pánve přes vystoupliny hýždí
• boční hloubka sedu - od pasu po pevnou podložku (v sedě)
• boční délka dolní končetiny - od pasu přes bok po podlahu